imon Sinek patří k mým oblíbeným autorům, řečníkům. S určitou lehkostí dokáže pojmenovat sice známé věci, které se ale stávají jasnější. Kniha „The Infinite Game“, tedy ve volném překladu Nekonečná hra, je toho dalším důkazem. Hlavní myšlenkou, okolo které se točí je, že v nekonečné hře není žádného vítěze, nekonečná hra nemá… konec. Primární cíl je nepřestat hrát. Hra konečná má jasná pravidla, které hráči znají a je dané, co se musí stát,aby se hra skončila. Byznys je, z jeho pohledu, hra nekonečná. A pouze lídři, kteří jsou takto nastavení, mohou být úspěšní.
Většina lídrů dnešní doby chce být nejlepší, číslo jedna, chtějí porazit svou konkurenci, chtějí vyhrát, ale podle Sineka, to ve hře, která nikdy nekončí,není možné. Být nejlepší není permanentní, udržitelný stav, ale být neustále lepším je ta správná volba. To, že máme výborný produkt, fantastický tým neznamená,že jsme schopni hrát nekonečnou hru.
Sinek mluví o tzv. „just cause“, tedy příčině, důvodu, který máme. Tento „just cause“dává našemu životu a práci smysl, inspiruje nás, abychom zůstali zaměření na cíl, inspiruje nás, abychom zůstali ve hře a chtěli hrát dále. Je to určitá vize, která zatím není zhmotněná, ale drží nás v napětí, chceme být její součástí a žene nás dopředu. „Just cause“ musí být větší než jakýkoliv produkt, nebo služby, které nabízíme (jako příklady uvádí Walta Disneyho, America West, Apple atd.) Pouze se silným „just cause“ je úspěch firmy udržitelný.
Další důležitou složkou úspěšného hraní nekonečné hry je firemní kultura. Měli bychom hledat a chtít lidi, kteří do ní zapadnou, hodnoty jsou důležité, dovednosti dokážeme doučit později. Měli bychom budovat kulturu, ve které se zaměstnanci cítí bezpečně, Sinek to nazývá „Circle of Safety“. Pokud lidé cítí nebezpečí, konají ze strachu a pokud konám ze strachu, zatajuji pravdu. Součástí správné a silné firemní kultury je přístup k zodpovědnosti za své činy. Sinek se věnuje etickému a morálnímu chování ve firmách a říká, že to není jednorázová věc, situace, ale že se to rodí časem. Mysleme na to, jak jednotlivé situace pojmenováváme,protože právě používané eufemismy a diplomatický jazyk nás často osvobozuje od zodpovědnosti.
Jedna z posledních věcí, které se Sinek věnuje je tzv. „worthy rival“, tedy soupeř, na kterého bychom se měli přestat dívat jako na nepřítele, ale začít jej vnímat jako vliv, který nás posouvá dále, učí a inspiruje.
Kategória
Business
