Spánek, sny...

pánek, sny… Někdo se probudí lehce a někdo má spánek tak tvrdý, že ani spadnutí letadla ho neprobudí. Někdo si pamatuje sny a dokáže o nich povídat, někdo si nepamatuje ani jeden. Jaká stadia spánku existují? Co víme o snech? Existuje něco, čím náš spánek zkvalitníme?

Při výzkumech spánku se používají speciální přístroje, které měří na pokožce hlavy elektrické změny související se spontánní mozkovou aktivitou ve spánku. Mimo jiné také zaznamenávají pohyby očí při snění.

Přibližně po hodině spánku nastává u dospělého člověka změna. Na záznamu z přístroje je vidět drobná aktivita včetně rychlých pohybů očí, které jsou natolik výrazné, že je můžeme spatřit i za zavřenými víčky. Toto aktivní stadium se označuje jako REM spánek. Další 4 fáze se označují jako non-REM. Tyto stádia se v průběhu noci střídají.

Non-REM spánek je první spánková fáze a dělíme ji celkem na 4 stadia. U prvního člověk slyší výzvu k otevření očí a ve druhém stádiu osoba spí a nereaguje na normálně hlasitou řeč. U dalších dvou se nám mění počet vln Alfa. Při těchto vlnách převládá uvolnění, vyskytuje se přirozeně při odpočinku, relaxaci, meditaci a podobně.

Asi po 90 minutách nastupuje REM spánek. V této fázi se nám zdají sny. Snění je stav změněného vědomí, ve kterém se na základě vzpomínek a aktuálních starostí, emocí, fantazií a představ vytvářejí obrazové příběhy. Lidé, kteří si své sny nevybavují, sní úplně stejně jako ti, co si sny vybavují. Existují ovšem studie, že předškolní děti nesní a mladší děti sní mnohem méně než dospělí (Foulkes, 1993). Existuje více hypotéz o tom, proč si někteří své sny pamatují velmi dobře. Nejčastěji přijímaná hypotéza je, že nejdůležitějším faktorem je to, co se děje bezprostředně po probuzení. Pokud nenastane klidná chvíle, sen nemůže být upevněn. Další hypotézou je, zda má člověk o sny zájem a zda je motivován si je vybavit (Schredl, 2007).

Některé sny trvají zlomek sekundy, některé trvají přibližně stejně dlouho jako ve skutečném životě. Psychologové také zjistili, že obsah snů můžeme do jisté míry ovlivnit. Dosáhneme toho změnou podmínek nebo ovlivňováním myšlení či představ těsně před spaním. Znepokojivý obsah ve snu známý pod pojmem „noční můra“ je běžný a přibližně 25% lidí má noční můru jednou za měsíc. Pokud se objevuje jednou týdně, může vést až k psychickým problémům (Levin & Nielsen, 2007).

Existují také různé poruchy spánku, ale ty si zaslouží samostatnou kapitolu. Můžeme si ale říct, co je možné v našich silách udělat pro kvalitní noční spánek, protože od kvality spánku se odráží naše veškerá aktivita, kterou přes den vykonáváme.

Pravidelný spánkový režim: Zaveďte si pravidelný režim, kdy budete chodit spát a kdy vstávat. Nastavte si budík na konkrétní čas a vstaňte bez ohledu na to, jak dlouho jste spali. Náš spánkový cyklus může narušit i pozdní vstávání o víkendech.

Alhokol a kofein: Sklenka alkoholu nám může pomoci usnout, ale naruší nám spánkový režim. Stejně tak je na tom kofein. V kteroukoli denní dobu trvá čtyři až pět hodin, než množství kofeinu v krvi poklesne na polovinu.

Jídlo před spaním: Nejezte těžká jídla, protože trávicí soustava pak potřebuje několik hodin na jejich zpracování.

Relaxace: Před spaním nemyslete na nic nepříjemného. Zabývejte se uklidňující činností, která pomůže relaxovat.Dodržujte každý večer stejný program a zjistěte si, jaká pokojová teplota vám při spánku vyhovuje.

Mějte dostatek pohybu, pobytu venku a omezte přístroje vyzařující modré světlo a vezměte do ruky například knihu.

Téma spánku a snů je velmi zajímavé. Stále se zkoumají nové informace, které by nám potvrdily určité hypotézy. Co ovšem víme je, že spánek rozhodně nemůžeme zanedbávat.

Zdroje:

Foulkes,D. (1993). Data constraints on theorizing about dream function. In A.Moffitt, M. Kramer & R. Hoffman (Eds.). The functions of dreaming. Albany:State University of New York Press.

Schredl,M. (2007). Dream recall: Models and empirical data. In D. Barrett & P.McNamara (Eds.). The new science of dreaming, Vol. 2: Content, recall, and personality correlates (pp. 79-114). Westport, CT: Praeger Perspectives.

Levin,R. & Nielsen, T.A. (2007). Disturbed dreaming, posttraumatic stress disorder, and affect distress: A review and neurocognitive model. PsychologicalBulletin, 133, 482-528.

Nolen-Hoeksema, S.,& Antonínová, H. (2012). Psychologie Atkinsonové A Hilgarda. Portál. 246-251.

‍